Kvalita a zdraví především

Kmín kořenný je jedno z nejstarších používaných koření. Ve staré Persii v 5. st. n. l. sloužil kmín dokonce jako platidlo.  Pytle kmínu se používaly hned po tradičních penězích k úhradám dluhů.

Kmín se původně získával z divoce rostoucích rostlin v lučních porostech. V polních podmínkách se začal pěstovat již před rokem 1855. V českých zemích se kmín pěstoval na některých statcích jako přísev do různých polních kultur. Již v roce 1941 byla povolena odrůda Moravský, která měla udržovací šlechtění na šlechtitelské stanici Stará Ves u Přerova a v roce 1952 byla povolena odrůda Český, která měla udržovací šlechtění na šlechtitelské stanici Chlumec nad Cidlinou. Šlechtěním kmínu se intenzivně zabýval od roku 1952 pan František Procházka a vyšlechtil odrůdu, která měla větší semena s názvem Ekonom, povolena byla roku 1964.

Všechny tyto odrůdy byly opadavé a tím nevyhovovaly mechanizované sklizni.

Zásadní změny bylo dosaženo povolením odrůdy Rekord (registrace 1978), která poskytuje výnosy s vysokým obsahem silic a je odolná proti vypadávání semen při dozrávání a sklizni. Tato odrůda byla doplněna povolením dalších odrůd  Prochan (reg. 1990) a Kepron (reg. 1994). Jejich šlechtitelem byl opět František Procházka ze Šlechtitelské stanice Česká Bělá, která v té době byla začleněna ve Šlechtitelské stanici Keřkov okres Havlíčkův Brod. V r. 2019 byla navíc povolena nejnovější odrůda Kamín šlechtitelky Ing. Ludmily Kameníkové, Csc. z Keřkova. Tyto odrůdy představují ojedinělý soubor výkonných, kvalitních a neopadavých odrůd s vysokým obsahem silice s příznivým obsahem karvonu.

Intenzivní šlechtění vyvolalo i intenzivní zapojení vědy a výzkumu do této oblasti. Do problematiky jsou tak zapojeni pracovníci výzkumných pracovišť a zástupci zemědělských univerzit.

Naše země se zavedením těchto neopadavých odrůd kmínu stala zemí vývozní, do té doby se kmín do ČR dovážel. A tyto vývozy byly v některých letech velmi výrazné.

Jakým způsobem uvažujeme nad kvalitou my?! 

Jeden z možných příkladů, jak naše firma pohlíží na kvalitu, je Český kmín. Zájmový spolek Český kmín je sdružení pěstitelů, zpracovatelů a obchodníků s kmínem. Na začátku všeho byl zájem pěstitelů a šlechtitelů kmínu zachovat vynikající úroveň kmínu pěstovaného u nás. Firma BENKOR se hned od jara roku 1996 do tohoto sdružení zapojila a stala aktivním členem spolku. Z podnětu Mgr. Marie Pravdové, jednatelky firmy BENKOR, a díky úsilí Ing. Josefa Kameníka, CSc., tehdejšího předsedy Sdružení Český kmín, jsme získali uznání kvality českého kmínu od Evropské unie.

V roce 2002 bylo kmínu kořennému Úřadem průmyslového vlastnictví (patentový úřad) uděleno „Osvědčení o zápisu označení původu Český kmín“ pod číslem 193.

V roce 2004 podalo sdružení žádost o chráněné označení původu Český kmín v rámci EU.

Tato žádost byla dána k připomínkám všem členským státům Evropské Unie. Po čtyřletém úsilí se podařilo tuto žádost obhájit. A tak od roku 2008 dvouleté odrůdy kmínu pěstovaného v České republice můžeme označovat názvem Český kmín a červeným logem se dvanácti zlatými hvězdičkami, které symbolizují výrobek zařazený na seznam chráněného označení původu v rámci EU. 

Produkce musí splňovat specifikaci:

Hlavními body specifikace jsou pěstování českých registrovaných dvouletých odrůd na polích v České republice s určitou půdní skladbou. V současné době jsou to pouze odrůdy Rekord, Prochan a Kamín, odrůda Kepron není v českých zemích registrována. Další podmínkou je kromě kvalitativních požadavků obsah silice minimálně 2,8 % a plnění platných směrnic agrotechniky.

Pro nás je důležité:

Že podporujeme české zemědělství. Jde o surovinu, která je kvalitní, zdravá, kontrolovaná. Tím, že víme, kde rostlina vyrostla, známe pěstitele a můžeme se za tuto surovinu zaručit u našich odběratelů. Všechny tyto údaje musí být dohledatelné. Kontrolu provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce a kontrolní orgány EU, které kontroly provádí nejen u zemědělců (dodavatelů), ale i u nás.

Česká republika má vhodné specifické podmínky pro pěstování kmínu, které jsou dané půdní skladbou a přírodními podmínkami. Také je zde velká návaznost na tradice, neboť dlouhodobá zkušenost v pěstování kmínu je zde nenahraditelná. To nás zavazuje k další cílevědomé práci na tomto úseku.

Kmín pro Vaše zdraví

Ve starém Řecku se kmín používal jako léčivka. Jinak ho zná každá maminka, podporuje tvorbu trávicích šťáv a má příznivý vliv na žaludek, játra, slinivku a ovlivňuje napětí hladkých svalů. A to vše dohromady příznivě působí proti nadýmání. 

Doporučuje se také kojícím ženám, protože podporuje tvorbu mléka a miminku pomáhá proti nadýmání. Kmín se dá využít v celé škále diet. Navíc je zcela zanedbatelná jeho energetická hodnota.

Využití kmínu

Český kmín celý využíváme do jídla, pokud ho chceme jako dekoraci. Nebo pokud víme, že ho budeme dlouho vařit nebo dlouho péct. Kmín si udrží svou vůni a nevyprchá.

Kmín drcený zase použijeme do pečiva nebo do polévek. Pokud připravujeme jídlo narychlo (kotleta, jiné smažené maso), je dobré použít kmín mletý, ten rychle pustí silici a náš pokrm provoní.

Český kmín (Carum carvi) není samozřejmě jediný typ tohoto koření, k dochucování pokrmů se používají i další příbuzné rostliny. Asi nejznámější je kmín římský (Cuminum cyminum), chuťově i aromaticky je daleko odlišnější a také mírně nahořklý. Nehodí se do české kuchyně, ale je důležitou součástí orientálních pokrmů. Proto se rovněž přidává do kořenících směsí, jako jsou například orientální harissa nebo garam masala.

Český kmín je typickým kořením do chleba a slaného pečiva. Používá se také k dochucování brambor, zelí, neobejdou se bez něj ani pečínky, ať už vepřová, husí, či kachní. Lahodnou chuť dodá houbovým pokrmům i rybám, hodí se do polévek a tvarohu...

A na závěr: Naši dědečkové možná znají pojem „kmínka“ – tedy kmín vyluhovaný v alkoholu, ta prý podporovala duševní svěžest a dlouhověkost. Kmínová silice má mírný antimikrobiální účinek, používá se například i na ochranu dlouho uskladněných brambor.